Vodnatá Jizera 01.03.2008

Řeka: Jizera
Úsek: Vilémov - Poniklá

Celý týden jsme se těšili, že snad o víkendu trochu poteče a něco nasmahnem. K naší radosti začalo v pátek večer pršet.

Ráno nás však zchladilo. Všechny řeky prudce stoupaly a většina měla již první povodňový stupeň. Ráno ještě volá Stanďoch, jestli někam jedeme. Potvrzuji že jo, a dohadujeme se, že se k nám ještě s někým přidá a že se sejdeme na Mýtě. Naše skupina se sjíždí u mě. Já jsem vyzvedl Markétu, Pája přijel s Luckou, Tomášem a Romanem a pak dorazil i Jirka. Ještě čekáme na Martina, když začíná bouřka s kroupama. V tuto roční dobu ! Za chvíli volá Stanďoch, že na to kašlou a pojedou v neděli. Přijíždí Martin, dáváme kafe a čaj a vyrážíme směr Mýto.

Na Mýtě se ujišťujeme, že je to přeci jenom úctyhodný průtok, a tak se rozhodujeme jet úsek z Vilémova. Cestou ze silnice prohlížíme ostrov hrůzy a je jasné, že jsme udělali dobře. Převážíme auta do Poniklé a nasedáme. Byla tu (na úseku za normálního stavu WW1 - 2) spousta nádherných, obrovských, nepravidelných vln ... No prostě nádhera. Při průjezdu Jabloncem n. Jizerou kontrolujeme stav na vodočtu - 200 cm. Cestou si Tomáš a Markéta dali po eskymáčku, kryska žádná (naštěstí), a tak nezbývá než dodat, že to bylo super.

Zmáťa