Doubrava i s třešničkou 15.01.2011

Řeka: Doubrava, Hostačovka
Úsek: Bílek - Chotěboř, Jesuitský rybník

Hned na úvod vodácky nabité soboty jsem zvládnul zaspat, takže na výstupní místo Doubravy u Chotěboře jsme dorazili až v půl jedenáctý. Tam jsme přibrali Štěpána, naší novou známost z minulého víkendu, jeho auto nechali dole a pelášili nahoru. Tam nás trochu zaskočila globalizace, protože na výzvu online vodočtu v Bílku reagovalo dalších asi 15 kajakářů včetně Fantomase. Naštěstí záhy zapadli do hospody, a tak jsme vyrazili první. Vzhledem k téměř dvojnásobnému průtoku (8,7 kýble) než posledně jsme řeku skoro nepoznali. První lávku jsme místo podjetí objeli lesem a u druhé nechybělo moc, aby šla objet taky. Ani jsme se nenadáli a byla tu Židova strouha. Od loňska nikdo (naštěstí :-)) strom nevyndal, takže jsme nemuseli řešit hnusnej váleček a nesli. No a stejně jako posledně nasedli alpin startem nad 3m skokem a nechali se mile pochroustat. To už nás ale dojela i skupina Fantomase, a tak jsme kromě hezkých skoků viděli i jak se na takovýhle řece dá nepříjemně vykrysit a jak si pak kamarádi při záchraně materiálu natrhnou ruku. Pod židovou strouhou jsme si smlsli ještě na pár luxusních místech a dole u Chotěboře se ujistili, že ačkoliv to bylo naprosto super svezení, sneseme ještě něco. Vrchlice je jistota, ale po cestě na ní je ještě jedna přepadová lahůdka, po které jsem už nějakou pokukoval - Hostačovka. Z Hydra jsme viděli jedinou dost děsivou fotku, která vcelku odpovídá realitě. Jirka se statečně ujmul role zkušebního jezdce a bez problémů si to dal. Pak si řekl že to sfoukně Štěpán, ale hned na úvodním skoku se cvaknul a jediný pokus na eskymáka, který Hostačovka v tomhle úseku dává, se mu nepovedl. Toho měl určitě příležitost litovat několik následujících dlouhých vteřin, kdy si každý šutr přepadu vychutnal jinou část těla. Vzhledem k tomu, že z mého místa jsem byl bez šance Štěpánovi nějak pomoct, tak jsem to aspoň nafotil, aby na to měl vzpomínku až se rány zahojí :-). Je až zázrak, že si něco nezlámal a zraněná byla jenom loď na zádi. Loď kluci chytli, pádlo ale uplavalo (Štěpán ho nakonec našel). Jirkovi určitě nelze upřít morál, který musel sebrat, aby to šoupnul první. Nemenší jsme ale museli vyškrábnout s Danem když jsme viděli, jaké následky mělo Štěpánovo zaváhání. Ale co, Carpe Diem, vole jedem. Hostačovka už si další oběť nevybrala, a tak jsme se náramně spokojení mohli vydat domů...

Mudra